Chystáte se na dovolenou autem do zahraničí? Tak to se asi nevyhnete využívání místních dálnic. My vám přinášíme ucelené informace o veškerých dálničních poplatcích, které vás můžou potkat v nejnavštěvovanějších zemích Evropy.
Dálnice tvoří páteř dopravní infrastruktury každého vyspělého státu. Bez dálnic by veškerá silniční doprava kolabovala na obyčejných silnicích, ve městech a obcích na nejvytíženějších trasách by byl nepředstavitelný provoz a všechno by bylo mnohem hůře dosažitelné. Vybudování a údržba dobré dálniční sítě však něco stojí a proto jednotlivé státy sahají k nepopulárnímu, ale nutnému opatření – zpoplatnění dálnic. Používají se přitom dva způsoby výběru dálničních poplatků – dálniční známky a mýtné.
Dálniční známky
Klasická dálniční známka má podobu nalepovacího kupónu, který se lepí na čelní sklo vozidla nebo v případě motorky na dobře viditelné místo. Policie nebo provozovatel dálnice má potom okamžitý přehled o tom, jestli má auto zaplacený dálniční poplatek nebo ne. Dálniční známky jsou omezené časově a nezáleží, kolik kilometrů dálnic po dobu jejich platnosti využijete. Pro domácí rezidenty se obvykle nejvíce vyplatí roční dálniční známka, turisté zase raději využívají známky týdenní, desetidenní nebo měsíční.
Mýtné
Pokud jsou dálniční poplatky vybírány formou mýtného, platí řidiči za každý ujetý kilometr. V České republice se mýtné vztahuje pouze na automobily s celkovou hmotností nad 3,5 t, ale např. ve Francii nebo v Chorvatsku platí mýto také osobní automobily a motocykly.
Rozeznáváme uzavřený a otevřený mýtný systém. Otevřený systém se využívá u krátkých úseků, kdy poplatek zaplatíte při vjezdu na dálnici (na most, do tunelu). V případě uzavřeného systému dostane řidič při vjezdu na dálnici lístek s údaji o vjezdu a poplatek zaplatí až při výjezdu z dálnice poté, co předloží lístek.
|
